čtvrtek 31. prosince 2015

Shrnutí roku 2015

page, 2014, and new year image

Nejsem ve shrnutích dobrá. To vůbec ne. Proto tenhle článek začínám psát už 25. 12. kdy je do 31. 12 ještě relativně dost času. Musím si vzpomenout a urovnat si v hlavě všechno co se událo za ten dlouhý rok.

Když se rychle ohlédnu, přijde mi, že jsem nedosáhla vůbec ničeho. Že jsem pořád v tom nudném stereotypu. Což je pravda, ale rozhodla jsem se zaměřit i na další věci. A sepsala jsem všechny hlavní pozitivní věci, které se mi v roce 2015 staly a ty negativní jsem přehlédla (stejně jich tolik nebylo) :)

+ roku 2015 

nové lyže <3

výlety s kamarády po kavárnách
-ani nechci vědět, kolik jsem za to jídlo a kafe a čaje utratila

nová hudba, filmy a knížky 

-z hudby jsem třeba objevila The 1975, The xx, Of monsters and men, Arctic Monkeys, Bring me the 
horizon

-z filmů to jsou Papírová města, Kód Enigmy, Teorie Všeho, S láskou Rosie, poslední díl Hunger Games, Rezistence, Interstellar, Marťan...

-a za knížky určitě All the bright places od Jennifer Niven

rodiče se podívali do Francie, kam už tak dlouho chtěli jet a strašně se jim tam líbilo, za což jsem moc ráda

začala jsem chodit do tanečních a překvapivě to zvládám a miluju tanec

moje angličtina se opravdu hodně zlepšila a je na úrovni, na které jsem vždycky chtěla být

přečetla jsem 60 knížek (!!!) což znamená, že jsem skoro splnila svoji výzvu na Goodreads! (Ta byla 65 knížek, ale nestihla jsem to, no)

se sborem jsme dali dohromady muzikál, odehráli ho opravdu mnohokrát a neskutečně se povedl

letní prázdniny jsem strávila se skvělými lidmi

podívala jsem se poprvé na Moravu (a je to tam bezva)

začala jsem chodit do tanečních a zjistila jsem, že tanec mě vážně baví

přestala jsem konečně chodit na atletiku, čímž jsem ze svého života odstranila jednu velkou negativní věc a je to opravdu poznat

zlepšila jsem se ve hře na klavír a je to další věc, kterou miluju

upekla jsem strašně sušenek, cheescaků, dortů a muffinů a cupcaků

dělám gymnastiku a neskutečně mě to baví

dostala jsem se na střední školu, kam jsem chtěla (čtěte "zvládla jsem přijímačky a nesložila jsem se)

začala jsem chodit na střední školu

našla jsem si nové přátele, a spolu s odchodem ze základky zmizeli i lidé, kteří mi dennodenně připomínali tu ošklivou minulost

zvládla jsem první čtyři měsíce na nové škole

koupila jsem si 2 naprosto boží rtěnky

přestala jsem se malovat

podívala jsem se do Bratislavy

začala jsem víc číst knížky v angličtině

byla jsem na svém prvním koncertě v životě (R5)

týden jsem měla na starost skupinu ukecaných Francouzů

ostříhala jsem si radikálně vlasy- minimálně o deset centimetrů- a bylo to nejlepší rozhodnutí v mém životě


zamilovala jsem se do dalších a dalších zpěváků / herců / lidí, ovšem platonicky, jako obvykle.

a naučila jsem se konečně zvládat svojí úzkost a takový ty ošklivý tmavý období

začala jsem myslet co nejvíc pozitivně a hledat štěstí v maličkostech

a na závěr, určitě jsem za ten rok zase úplně jiná. jak vzhledem, tak i uvnitř. něco se mnou všechny ty změny (škola, vlastně možná právě i ten vzhled), něco se mnou udělaly. a neříkejte, že se necítíte aspoň trochu natěšení na nový rok. ve vzduchu jsou nové možnosti, nové objevy a změny.

pojďme spolu napsat ten nejlepší bestseller o 365 stránkách!

Em


2016, new year, and light image


"One, remember to look up at the stars and not down at your feet. Two, never give up work. Work gives you meaning and purpose and life is empty without it. Three, if you are lucky enough to find love, remember it is there and don't throw it away."
-Stephen Hawking

҈


úterý 29. prosince 2015

17 faktů o mně


Dneska jsem se rozhodla sepsat takový ten typický článek plný "faktů" o mně. Dozvíte se tak pár nových věcí. Vím, že tyhle články píše spoustu lidí a není to tedy vůbec originální, ale tenhle blog začíná a vlastně o mě vůbec nic nevíte, tak třeba vám tohle mojí osobnost trošilinku přiblíží. Upozorňuju tou obří zdrobnělinou- jenom trošilinku.


1. Jsem hodně velká introvertka. Neříkám nahlas, co si myslím a nerada mluvím před lidmi. Cokoliv co jste kdy četli o introvertech, jsem to já.

2. Nemám ráda psy.

3. Miluju čtení knížek a hlavně miluju psaní. Psaní je můj život.

quote, art, and writing image

4. Další věc, bez které se nemůžu obejít je hudba. Hraju rok a půl na klavír a zpívám i když zpívat vlastně vůbec neumím. Taky mám oblíbených hrozně moc interpretů a nejvíc miluju filmové soundtracky. Třeba takový k Petru Panovi je úplně skvělý, nebo k Alence v říši divů. Někdy o tom určitě napíšu článek!

5. Mám asi sedm vysněných povolání a jednou je určitě všechny prostřídám.

6. Neumím kreslit (teď píšu vážně) ovšem miluju kreslení. A tak maluju podle předloh, sama nic vytvořit ale neumím.

7. Sedm je moje oblíbené číslo.

8. Moc ráda peču. Hlavně sladký. Cpu to rodině a ti mi pak vždycky tvrdí, jak budou kvůli mně tlustý, ale řekla bych, že peču docela dobrý věci. Minimálně se to dá jíst, na rozdíl od takových mých lívanců. Ty se jíst nedají.

logan lerman, quote, and movie image

9. Naučila jsem se za posledních deset let hrozně dobře anglicky- jak díky škole, tak ale i díky YouTube. Narazila jsem na spoustu anglických a amerických vlogerů a začala sledovat jejich videa. Zpočátku jsem vůbec nerozuměla ale teď už plynule mluvím i rozumím. Neumíte si představit, jakou mi to udělalo radost, když jsem poprvé věděla, co říkají.

10. Věřím ve víly a bílé králíky s hodinkami a vestou, kteří mluví.

11. Přála bych si procestovat svět a jednou to mám určitě v plánu. Záleží, jestli tady ten svět ještě vůbec bude.

12. Jednou budu žít na Novém Zélandu. (Všimli jste si, jak to předkládám jako fakt? Protože já s tím vážně počítám.)

13. Miluju filmy. Jednou bych chtěla být scénáristka nebo skriptka a pracovat v zahraničí. Protože za a) někteří ti herci jsou fakt hot b) miluju angličtinu c) víc důvodů nepotřebujete

14. Zbožňuju tancování. Hlavně jive.

15. Jednou bych chtěla mít asi pět tetování, ale okolí mi to pořád rozmlouvá.

16. Za jídlo, koncerty, knížky a gramofonové desky by se podle mě v mém věku měly utrácet všechny našetřené peníze a je mi jedno co jsem včera říkala o tom jak si "šetřím".

17. Poslední fakt. Kdybych mohla, nosila bych v kapse ten nejhezčí západ slunce, který jsem kdy viděla a vždycky když bych chtěla, vytáhla bych ho a podívala se na něj. Jen tak. Nebylo by to super?

҈

neděle 27. prosince 2015

Jabberwocky / Tlachapoud


Jabberwocky

Lewis Caroll


’Twas brillig, and the slithy toves
      Did gyre and gimble in the wabe:
All mimsy were the borogoves,
      And the mome raths outgrabe.

“Beware the Jabberwock, my son!
      The jaws that bite, the claws that catch!
Beware the Jubjub bird, and shun
      The frumious Bandersnatch!”

He took his vorpal sword in hand;
      Long time the manxome foe he sought—
So rested he by the Tumtum tree
      And stood awhile in thought.

And, as in uffish thought he stood,
      The Jabberwock, with eyes of flame,
Came whiffling through the tulgey wood,
      And burbled as it came!

One, two! One, two! And through and through
      The vorpal blade went snicker-snack!
He left it dead, and with its head
      He went galumphing back.

“And hast thou slain the Jabberwock?
      Come to my arms, my beamish boy!
O frabjous day! Callooh! Callay!”
      He chortled in his joy.

’Twas brillig, and the slithy toves
      Did gyre and gimble in the wabe:
All mimsy were the borogoves,
      And the mome raths outgrabe.



Tlachapoud

(český překlad- manželé  Aloys a Hana Skoumalovi)

Je svačvečer. Lysperní jezeleni
Se vírně vrtáčejí v mokřavě.
Vetchaří hadroušci jsou roztruchleni
A selvy syští tesknoskuhravě.

"Střez se, střez Tlachapouda, milý synu,
má tlamu zubatou a ostrý dráp.
Pták Zloškrv už se těší na hostinu,
Vzteklitě číhá na tě Pentlochňap."

Meč Šaršoun vytrh, pevně sevřel v dlani
A v lese stopoval ty chvostnatce,
Pak pod strom tumtum used v zadumání
A hotovil se k divé šarvátce.

A když tak zachmurděně odpočíval,
Tu z huňatého lesa Tlachapoud
Tam vtrhl šumohvizdně jako příval
A s vrňoukáním chtěl ho napadnout.

Ráz naráz sekal, šmik! Šmik! V stínu stromů
Šaršounem mával stále lítěji,
Až hlavu uťal mu a potom domů
Se harcoslavně vrátil s trofejí.

"Pojď na má prsa, však to byla túra
s tím Tlachapoudem, chlap jsi od kosti.
Oj nádhernajs, oj bašta. Hoja! Hurá!"
A pochruchňával samou radostí.

Je svačvečer. Lysperní jezeleni
Se vírně vrtáčejí v mokřavě.
Vetchaří hadroušci jsou roztruchleni
A selvy syští tesknoskuhravě.


Asi nikdy nedokážu vyjádřit, co pro mě znamená Alenka v říši divů- netuším proč mě ten příběh tak zaujal. Asi v jedenácti jsem viděla film od Tima Burtona a od té doby jsem ho zhlédla minimálně ještě tak patnáctkrát. Miluju ten příběh, prostředí Říše divů, a hlavně postavy a to jak jsou každý jiný a nenormální.

Básnička je myslím z druhého dílu (Za zrcadlem) a hrozně se mi líbí. Sice se skoro nedá přečíst bez toho aniž by si člověk nepřelámal jazyk, ale má něco do sebe. Je to ten správný nonsense. A já miluju věci, které nemají smysl.

Em

҈

pátek 25. prosince 2015


Když jsem byla malá, chtěla jsem hrozně procestovat celý svět. Nejvíc ze všeho mě fascinovaly země za polárním kruhem, hlavně ta Arktida. Navíc miluju lední medvědy. A bílou barvu. To všechno mě dodnes neopustilo. 

Co mě opustilo je ta neochvějná myšlenka "já se tam přece jednou určitě podívám". Protože když před sebou vidím tu trnitou cestu jménem život, která mi stěžuje plnit si své sny a odvádí mě na jiné cesty, netěším se. Bojím se. Bojím se a těším zároveň, no dobře. Těším se až se třeba někam podívám, ale bojím se jak to udělám. Už to není jako dřív, kdy jsem si prostě řekla "ono se to nějak vymyslí", a s tím jsem žila. Teď je to všechno tak nějak opravdové a děsivé a zkrátka reálné. A nikdo nemá rád realitu jako takovou, nebo snad jo?

Tenhle blog bude takové místo pro všechno a pro všechny. Nikdo tu nikoho nebude posuzovat jenom podle poskytnutých (a mnohdy zkreslených) informací. Nerada soudím lidi podle obalu. Knížky jo. Lidi ne.

Budu se snažit psát zajímavě, objektivně, pro vás, pro sebe. Chci abyste měli pocit, že se tu můžete inspirovat, zabavit, možná i pobavit. Blog je celý bílý. Berte to tak, že to symbolizuje Arktidu a ty nekonečné bílé pláně, ale berte to i tak, že je to čisté plátno a je jen na vás, jestli bude v živých, barevných tónech nebo naopak.

A ještě něco.

Všichni jste boží.

Vaše Em

҈